Sruby

Jak již bylo řečeno v úvodu ke srubům a srubovým stavbám, tak srub představuje masivní dřevostavbu z klád či trámů. To ovšem neznamená, že všechny sruby vypadají stejně. Sruby se mohou velmi lišit vzhledem i technologií stavby.

V čem se mohou sruby lišit?

Rozlišujeme například alpské sruby (roubené z vysušených masivních hoblovaných smrkových trámů), finské sruby (z vysušených kulatin či lepených trámů ze severské borovice) a kanadské sruby (z nevysušených modřínových, smrkových či cedorvých kulatin). Jak je z předchozích řádků poznat, tak se tyto druhy srubů odlišují na první pohled. A tak to platí i pro sruby obecně. Profily řeziva mohou být různé – kulaté, hraněné či prismy (dvoustranně opracované klády). Zde se dostáváme k tomu, že se dnes konstrukce srubů provádí dvojím způsobem, a to strojní mechanizací nebo ruční řemeslnou výrobou. Při využití strojů dochází k ofrézování celého kmene stromu na jeden průměr, bez respektu ke zbíhavosti. Všechny stavební díly pak vypadají stejně a výsledná stavba působí uniformně. Proti strojové výrobě srubů se vede kampaň, avšak přesto je pro ni místo na trhu. Je totiž levnější. Řemeslná ruční práce však sedí k masivním dřevostavbám mnohem víc. O zachovávání správných technologický postupů a určitých pravidel při stavbě srubů, se snaží pečovat Mezinárodní asociace stavitelů srubů, která vydala i soubor doporučení pro výrobu řemeslných srubových staveb. Při pořizování srubu je dobré se u stavební firmy zajímat, zda podle těchto doporuční pracuje. Pokud ano, pak si můžeme být jistí, že výsledný srub by měl mít zachovaný původní ráz dřeva v nejvyšší možné míře.

K čemu může srub sloužit?

Sruby se mohou také lišit podle toho, za jakým účelem byly postaveny. Jako srub se totiž dá postavit skoro cokoliv. Chaty a rekreační domky, garáže, domky na nářadí nebo třeba zahradní altány či sauna. Všechny zmíněné srubové stavby budou působit velmi pěkně, pokud budou navrženy a zasazeny do svého okolí citlivě.

Nevíte si rady? Chybí Vám nějaká informace? Zeptejte se v diskusi!